Sardinie — hory, moře a hvězdy

SARDINIE - HORY, MOŘE A HVĚZDY

O Sardinii díky jejímu nádhernému pobřeží převládá mezi turisty povědomí jako o plážové destinaci, ovšem příroda vnitrozemí ostrova je neméně atraktivní. Jestli stejně jako já máte rádi horské tůry a ocitnete se na Sardinii, doporučuji navštívit Národní park Záliv Orosei a Gennargentu a pohoří Supramonte.

Národní park Gennargentu

Národní park Gennargentu, někdy také zmiňovaný jako Národní park Záliv Orosei a Gennargentu je nejrozlehlejším pohořím ostrova. Na jeho území se nachází pět nejvyšších vrcholů Sardinie, ke kterým se, mimochodem, dá docela lehce dostat - asfaltová silnice vás dovede až téměř k vrcholu hory Bruncu Spina (1829 m n.m.), druhé nejvyšší hory ostrova. Během mého výletu byla silnice v závěrečném úseku kvůli nebezpečí závalu uzavřena, takže část cesty jsem musel dojít pěšky pod dohledem místních krav.

Silnice končí u lyžařského vleku, který se ale zřejmě netěší velké popularitě, soudě podle zchátralého vzhledu areálu. Není divu - vzhledem k zeměpisné poloze ostrova a skromné nadmořské výšce pohoří jsou zde podmínky pro lyžování značně omezené, a to i zimě.

Bruncu Spina

Na místo jsem dorazil pozdě v noci a abych si zkrátil čekání na rozbřesk, šel jsem se porozhlédnout po okolí. Krajina byla dobře osvětlena měsícem a tak jsem pořídil i pár nočních záběrů.

Národní park Gennargentu virtuální prohlídka

Téměř holá, jen řídkým porostem pokrytá krajina Gennargentu místy připomíná Skotskou vysočinu. Avšak ještě v nedaleké minulosti byl ráz krajiny zcela jiný. Prastaré dubové lesy byly v 18.-19. století vytěženy a zpracovány na dřevěné uhlí. Mnohé ze současných turistických tras vedou na místě bývalých "mulatterias" — stezek, po kterých muly přepravovaly náklad z hor na pobřeží.

Co se týká místní fauny, z divoké zvěře jsem na hřebenech hor zahlédl pouze plaché muflony, avšak domácího dobytka, zejména krav se zde volně potuluje nesčetné množství.

Nejvyšším vrcholem pohoří Gennargentu i celého ostrova je hora Punta La Marmora, dosahující výšky 1834 metrů nad mořem. Nalézá se téměř uprostřed ostrova, mírně k východu. Při dobré viditelnosti je odsud údajně vidět i pohoří Supramonte. Já jsem to štěstí neměl a proto jsem se rozhodl prozkoumat ho zblízka.

Punta La Marmora...

...a její vrcholek

Pár panorámat ze hřbetu Bruncu Spina

Supramonte

Supramonte, druhé nejvyšší pohoří Sardinie se od Gennargentu značně odlišuje. Většinu jeho rozlohy pokrývají krasové náhorní roviny, v nichž řeky vyryly hluboké průrvy a kaňony. Dnes je většina řek skryta pod povrchem země, kde formuje velkolepé jeskyně. Území Supramonte bylo v pradávných dobách osídleno daleko více než dnes. Potvrzují to nálezy pozůstatků nejméně 76 osad, 46 nuraghů, 14 dolmenů, 40 "hrobek gigantů", 17 posvátných pramenů a 3 megalitické stavby. Nejznámější přírodní pozoruhodností pohoří Supramonte je kaňon Gola su Gorropu, který je místními obyvateli pokládán za nejhlubší v Evropě.

V severozápadní části Supramonte leží stejnojmenná náhorní rovina. Nejvyšší vrchol regionu — hora Monte Corrasi se nalézá právě zde a dosahuje výšky 1463 m n.m. I přesto, že náhorní plošinu lemují až 1000 metrů hluboké strmé útesy, vede sem cesta. Avšak na zdolání posledních zhruba dvou kilometrů budete potřebovat terenní vozidlo nebo jít pěšky. Seshora je mimo jiné dobře vidět nedaleké město Oliena a jeho okolí.

Pár panorámat z vrcholu hory Punta Carabidda

Chráněná mořská rezervace Tavolara a Punta Coda Cavallo

Pár kilometrů na jihovýchod od města Olbia začíná hranice mořské rezervace Tavolara - Punta Coda Cavallo. Rozkládá se na ploše o velikosti 15000 ha a patří k ní i několik ostrovů. Největší z nich je Tavolara, který je vidět už zdaleka - jeho nejvyšší vrchol dosahuje výšky 565 metrů nad hladinou moře. Chráněné území zahrňuje také 40 km pobřeží, které je považováno za jedno z nejkrásnějších nejen na Sardinii, ale i v celém Středomoří. Rozmanité pobřeží je poseto množstvím pláží, z nichž si každý určitě vybere podle svého vkusu. Jsou zde jak dlouhé písečné pláže s davy turistů, tak i útulné malé zátoky, lemované žulovými skalami bizarních tvarů.

Mys Punta Molara